Změna VaPÚ LP BEYFORTUS; SUKLS461321/2025; 2. HZ; 3. 6. 2026
Shrnutí: Ústav mezi 1. a 2. HZ na základě stanovisek odborných společností rozšířil preskripční omezení LP BEYFORTUS ve druhé RSV sezóně také na pediatry a neonatology. Zároveň Ústav uvedl, že nedojde k nárůstu počtu pacientů nebo zvýšení frekvence předepisování, neboť cílová populace pacientů zůstává stejná.
Ústav v 1. hodnotící zprávě navrhl pro LP BEYFORTUS ve druhé RSV sezóně užší preskripční omezení: nirsevimab měl být hrazen dětem mladším 2 let s léčeným chronickým plicním onemocněním nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou, přičemž v této indikaci jej mohl předepsat pouze kardiolog nebo pneumolog. Pediatři a neonatologové měli zůstat preskriptory jen pro první RSV sezónu. Ústav tento přístup odůvodnil tím, že cílová populace druhé sezóny odpovídá specializované kardiologické a pneumologické péči.
Ve 2. hodnotící zprávě Ústav tento závěr přehodnotil. Po podáních MAH a odborných společností, konkrétně České vakcinologické společnosti ČLS JEP, Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, Pracovní skupiny pediatrické kardiologie při České kardiologické společnosti a České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP, ponechal preskripční omezení AE/KAR, NEO, PED, PNE pro obě RSV sezóny. Indikační omezení přitom zůstalo věcně stejné: ve druhé sezóně je úhrada nadále omezena na děti mladší 2 let s BPD/CLD nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou. Změna se tedy týká dostupnosti a organizace preskripce, nikoli rozšíření hrazené populace.
Ústav zohlednil, že pediatr je podle odborných stanovisek klíčovým článkem dlouhodobé péče o rizikové děti, zná jejich anamnézu a je prvním kontaktem pro rodiče. Pediatři se již v první RSV sezóně osvědčili jako odbornost schopná nirsevimab bezpečně a efektivně indikovat a aplikovat. Závěrem Ústav uvedl, že péče o děti s kardiologickými a pneumologickými komorbiditami je v praxi sdílená: specialista stanoví diagnózu a indikační kritéria, zatímco pediatr zajišťuje kontinuitu a preventivní výkony. Omezení indikace/aplikace by mohlo vést k prodlevám, administrativní zátěži a nižší dostupnosti profylaxe. Je vhodné zmínit, že Ústav nepovažoval širší okruh preskriptorů za faktor zvyšující dopad na rozpočet.