Stanovení MC a VaPÚ LPVO LYVDELZI; SUKLS320209/2025; Usnesení o nepřerušení řízení; 14. 4. 2026
Shrnutí: Ústav nevyhověl (čtvrté) žádosti o přerušení řízení, které již bylo přerušeno na 120 dní. Po potvrzení SZP, že jednání o limitaci nákladů probíhají, vydal Ústav Sdělení o poskytnutí lhůty k doložení skutečnosti.
V řízení o stanovení MC a VaPÚ LPVO LYVDELZI Ústav nevyhověl čtvrté žádosti žadatele o přerušení řízení, přestože byla odůvodněna pokračujícími jednáními ohledně smlouvy o limitaci nákladů se zdravotními pojišťovnami.
Rozhodnutí vychází z výkladu § 64 odst. 2 správního řádu, podle něhož je přerušení možné pouze tehdy, pokud je nezbytné k odstranění překážek bránících vydání rozhodnutí. Ústav konstatoval, že tento předpoklad naplněn nebyl. Probíhající jednání nepředstavují překážku, která by znemožňovala pokračování v řízení, a nelze je proto automaticky spojovat s potřebou jeho přerušení. Zásadní je i skutečnost, že Ústav již třem předchozím žádostem vyhověl a řízení přerušil v souhrnné délce 120 dnů. Další prodloužení by bylo v rozporu s principem hospodárnosti i ustálenou praxí.
Ústav se při tom opírá o judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž není správní orgán žádostí o přerušení vázán a musí posuzovat, zda nejde o neodůvodněné prodlužování řízení.
Maximální celková délka přerušení individuálního správního řízení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Ústavu 120 dní (Informace o přerušování SŘ) přičemž tato lhůta není přímo ukotvena v zákoně. V nadepsaném správním řízení však následně došlo k využití druhého mechanismu k „získání času“ pro jednání: SZP dne 16. dubna potvrdil, že jednání s držitelem probíhají a vyzval Ústav ke stanovení lhůty. Ústav tentýž den vydal Sdělení o poskytnutí lhůty k doložení skutečnosti, kterým žádá účastníky o předložení informace o výsledku jednání ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení tohoto sdělení. Tento specifičtější mechanismus je pro uvedený případ vhodnější oproti institutu přerušení řízení.