Jak mohou farmaceutické firmy využít Data o hrazené zdravotní péči k lepšímu rozhodování
Moderní farmaceutický průmysl dnes stojí na datech. Úspěch nového léčivého přípravku, správné zacílení marketingových aktivit nebo efektivní spolupráce s jednotlivými segmenty zdravotnického systému stále více závisí na kvalitě epidemiologických a klinických informací. V České republice představuje jeden z nejcennějších zdrojů těchto informací Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který spravuje Národní zdravotnický informační systém (NZIS).
Proč jsou ÚZIS Data o hrazené zdravotní péči tak důležitá?
NZIS je rozsáhlá datová infrastruktura českého zdravotnictví, která zahrnuje desítky registrů a datových agend. Shromažďuje údaje od poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotních pojišťoven i dalších institucí a při správné interpretaci nabízí unikátní pohled na fungování zdravotní péče v České republice.
Pro farmaceutické společnosti představují tato data možnost dívat se na zdravotní systém nikoli optikou odhadů nebo historických prodejů, ale prostřednictvím reálných informací o pacientech, diagnózách, léčebných postupech a využívání zdravotních služeb.
Jak lze ÚZIS Data o hrazené zdravotní péči využít v praxi?
Podívejme se na konkrétní příklad. Představme si, že farmaceutická společnost připravuje vstup nového originálního inhibitoru Janusovy kinázy (JAK) určeného k léčbě revmatoidní artritidy na český trh. Díky dostupnosti Dat o hrazené zdravotní péči už nebude marketingový plán postaven pouze na historických prodejních datech nebo mezinárodních epidemiologických odhadech, ale především na reálných počtech pacientů. V následujícím příkladu budeme pracovat pouze s modelovými čísly, která slouží k ilustraci postupu.
Strategický rámec
Nový přípravek by nevstupoval do prázdného prostoru. V České republice jsou již dostupné originální biologické léky, biosimilární přípravky i několik inhibitorů Janusových kináz, například tofacitinib, baricitinib, upadacitinib nebo filgotinib.
Situaci navíc významně ovlivnila úhradová rozhodnutí z posledních let. Sjednocení podmínek úhrady pro jednotlivé JAK inhibitory a rozšíření úhrady také na pacienty se střední aktivitou revmatoidní artritidy otevřelo přístup k léčbě širší skupině nemocných.
Současná doporučení pro léčbu revmatoidní artritidy zdůrazňují časnou diagnostiku a princip „léčby k cíli“. Standardem zůstává zahájení léčby methotrexátem a následná úprava terapie v případě nedostatečné odpovědi. Moderní cílená léčba, včetně inhibitorů Janusových kináz, přichází na řadu zejména u pacientů, u nichž není léčebného cíle dosaženo konvenční léčbou. Výběr konkrétního přípravku přitom musí zohlednit i bezpečnostní profil pacienta.
1. Definice trhu
Prvním úkolem produktového manažera, který připravuje vstup nového přípravku, je správně definovat trh.
Právě tady můžeme narazit na jednu z nejčastějších chyb. U revmatoidní artritidy totiž není trhem ani počet obyvatel České republiky, ani celkový počet pacientů s diagnózou. Pro obchodní i marketingové plánování je důležitá pouze skupina pacientů, kteří mohou novou léčbu skutečně získat.
Reálny trh proto tvoří pacienti, kteří:
- mají potvrzenou diagnózu revmatoidní artritidy,
- jsou aktivně léčeni,
- nedosáhli léčebného cíle na dosavadní terapii,
- splňují podmínky úhrady,
- nemají významnou bezpečnostní kontraindikaci k léčbě inhibitorem JAK,
- jsou léčeni ve specializovaném centru nebo u lékaře, který může terapii reálně zahájit.
>>> Pro marketingového manažera je tedy mnohem důležitější počet pacientů schopných přejít na novou terapii než celkový počet nemocných v populaci.
2. Datová příprava: co musí manažer analyzovat
Po definici trhu následuje vytvoření datového modelu založeného na anonymizovaných nebo agregovaných Datech o hrazené zdravotní péči.
a) Diagnózy
Prvním krokem je identifikace pacientů s revmatoidní artritidou prostřednictvím diagnóz:
- M05 – séropozitivní revmatoidní artritida,
- M06 – jiná revmatoidní artritida.
Pro zvýšení přesnosti lze zařadit pouze pacienty, kteří mají alespoň dva záznamy s diagnózou M05 nebo M06 během dvanácti měsíců, přičemž alespoň jeden záznam pochází od revmatologa nebo z hospitalizace či specializované péče související s revmatologií.
b) Léčba
Ke každému pacientovi je následně potřeba přiřadit historii farmakoterapie:
- methotrexát,
- leflunomid,
- sulfasalazin,
- biologická léčba,
- inhibitory Janusových kináz,
- glukokortikoidy,
- nesteroidní protizánětlivé léky.
>>> Teprve kombinace diagnostických a léčebných dat umožňuje pochopit skutečné postavení pacienta v léčebném procesu.
c) Linie léčby
Dalším krokem je rekonstrukce jednotlivých linií léčby. Pro každého pacienta je vhodné určit:
- první systémovou léčbu,
- změnu nebo selhání konvenční terapie,
- zahájení první cílené léčby,
- druhou a další cílenou léčbu,
- přechody mezi jednotlivými přípravky,
- ukončení léčby.
>>> Právě tato analýza často odhalí skupiny pacientů s nejvyšším potenciálem pro nově vstupující přípravek.
d) Poskytovatelé péče
Neméně důležitá je geografická a organizační část zdravotní péče. V celé České republice je pouze 280 revmatologů, z nichž celá jedna třetina je starší 60 let.
U každého pacienta je proto vhodné sledovat minimálně:
- bydliště,
- adresu poskytovatele zdravotních služeb,
- adresu specializovaného pracoviště, kde je léčen,
- odbornost předepisujícího lékaře.
>>> Výsledkem této analýzy bude hlavně pochopení toho, kde se pacienti skutečně léčí a kde vznikají rozhodnutí o nasazení moderní terapie.
3. Modelový pacientský trychtýř pro Českou republiku
Po zpracování dat lze vytvořit pacientský trychtýř, který postupně zužuje širokou skupinu pacientů až na populaci, která bude relevantní pro nový přípravek. Níže uvedená čísla jsou pouze ilustrativní a slouží k demonstraci metodiky. V praxi by byla nahrazena skutečnými výstupy z dat o hrazené péči. Logika tabulky však odpovídá tomu, že revmatoidní artritida postihuje odhadem 163 000 dospělých a také 4 000 dětí.
Rozdíl mezi celkovým počtem nemocných a aktivně léčenými pacienty je dán tím, že část pacientů je ve stabilizované fázi (remisi) a dochází pouze na občasné kontroly, nebo zdravotní péči z různých důvodů nekonzumuje pravidelně
| Úroveň trhu | Modelový počet pacientů | Význam pro plán |
| Všichni pacienti s diagnózou revmatoidní artritidy | 167 000 | Epidemiologický rámec |
| Aktivně léčení pacienti | 70 000 až 120 000 | Reálně sledovaná populace |
| Pacienti na konvenční léčbě | 45 000 až 55 000 | Potenciální zdroj budoucích přechodů |
| Pacienti na biologické nebo cílené léčbě | 8 000 až 15 000 | Hlavní konkurenční prostředí |
| Pacienti užívající inhibitor JAK | 2 000 až 4 000 | Přímý konkurenční segment |
Na první pohled je patrné, jak výrazně se liší epidemiologický pohled od skutečného trhu. Celková populace pacientů se tak může pohybovat v desítkách tisíc, skupina nemocných relevantní pro konkrétní nový přípravek bývá obvykle násobně menší.
Právě zde spočívá největší přínos ÚZIS Dat o hrazené zdravotní péči. Umožňují nahradit odhady reálnými daty o pacientech, léčbě i poskytovatelích péče. Farmaceutické společnosti tak mohou lépe a přesněji plánovat marketingové aktivity, realisticky nastavovat obchodní cíle a efektivněji alokovat zdroje.
V dalších dílech se podíváme na to, jak dále používat ÚZIS Data o hrazené zdravotní péči tak, abychom identifikovali a kvantifikovali skupinu pacientů vhodnou pro nový přípravek a mohli stanovit realistický odhad tržního podílu nového přípravku v následujících třech letech po uvedení na trh.
