Jak mohou farmaceutické firmy využít Data o hrazené zdravotní péči k lepšímu rozhodování IV 

V předcházejících dílech jsme si ukázali, jak by mohl přemýšlet a postupovat manažer při plánování vstupu nového přípravku (originální inhibitor Janusovy kinázy (JAK) určený k léčbě revmatoidní artritidy) na český trh.  Jak s pomocí Dat o hrazené zdravotní péči může definovat odpovídající trh, najít vhodnou skupinu pacientů, provést její segmentaci.  Dále jsme si ukázali, jak by mohl postupovat při přípravě pacientského a finančního modelu na první tři roky po uvedení inhibitoru JAK na trh. 

8. Prioritizace center 

Centra biologické a cílené léčby představují klíčovou součást péče o pacienty s revmatoidní artritidou (RA), zejména u nemocných s nedostatečnou odpovědí na konvenční syntetická chorobu modifikující léčiva (csDMARD). V České republice je síť těchto center organizována převážně při fakultních nemocnicích a specializovaných revmatologických pracovištích, která jsou zapojena do národního registru ATTRA. Součástí jejich činnosti je systematické sledování účinnosti a bezpečnosti léčby, které přispívá k optimalizaci terapeutických postupů v běžné klinické praxi.  

Data o hrazené péči by měla ukázat, kde vzniká největší část pacientských přechodů. 

Co by měl manažer sledovat? 

U každého centra: 

  • počet pacientů s revmatoidní artritidou, 
  • počet pacientů na biologické nebo cílené léčbě, 
  • počet nových zahájení cílené léčby, 
  • počet změn léčby, 
  • podíl inhibitorů Janusových kináz, 
  • rychlost přijímání nových přípravků, 
  • regionální spádovost. 

Modelový targeting center 

A-strategická centra

  • 10 až 15 center, 
  • 50 až 60 % všech nových zahájení cílené léčby, 
  • vysoká odborná autorita, 
  • klíčová pro první rok. 

B-růstová centra 

  • 20 až 30 center, 
  • střední počet pacientů, 
  • rostoucí využití moderní léčby, 
  • důležitá pro druhý a třetí rok. 

C-udržovací centra 

  • cca 45 center 
  • menší objem pacientů, 
  • nižší frekvence změn léčby, 
  • vhodná pro základní odbornou podporu, nikoli pro vysokou investici. 

Dostupnost center biologické léčby a širokého portfolia biologických léčiv, včetně inhibitorů Janusových kináz, významně rozšiřuje možnosti dosažení remise nebo stavu nízké aktivity onemocnění u pacientů s revmatoidní artritidou. Zatímco konvenční syntetické DMARDs zůstávají základem terapie první linie, u pacientů, kteří na tuto léčbu nedostatečně odpovídají nebo ji netolerují, otevírá dostupnost cílené biologické a cílené syntetické terapie prostor pro individualizovaný přístup k léčbě. 

9. Jednání se zdravotními pojišťovnami 

Jednání se zdravotními pojišťovnami by měla vycházet z transparentního odhadu cílové populace, predikce pacientského toku a realistického vyhodnocení dopadu na rozpočet. Vedle klinické účinnosti a bezpečnosti léčby jsou pro plátce klíčovými parametry také míra substituce stávajících terapií, délka léčby a možnost zavedení mechanismů řízeného vstupu. 

Obvyklé zásadní otázky zdravotních pojišťoven: 

  • Kolik nových pacientů vstoupí do léčby ročně? 
  • Kolik pacientů se přesune z biologické léčby na JAK inhibitor? 
  • Jedná se o aditivní náklad, nebo o substituci stávající léčby? 
  • Jaké jsou náklady na jednoho léčeného pacienta za rok? 
  • Existují bezpečnostní omezení, která budou limitovat využití? 
  • Jaký dopad bude mít léčba na rozpočet v horizontu 1, 3 a 5 let? 
  • Jak budou nastavena preskripční a indikační omezení? 

Silnými argumenty nového léčivého přípravku mohou být: 

  • jednoduché perorální podání, 
  • snížení administrativní zátěže oproti infuzní léčbě, 
  • rychlý nástup účinku, 
  • data z reálné klinické praxe (RWE), 
  • jasně definovaná pacientská populace. 

Úspěšná úhradová strategie proto vyžaduje propojení klinických dat s robustní farmakoekonomickou argumentací a analýzou dopadu na rozpočet zdravotního systému. 

Při přípravě úhradové strategie se vyplatí zapojit specializované konzultační společnosti zaměřené na HTA a farmakoekonomiku. Příkladem může být společnost CEEOR, která dokáže připravit různé ekonomické modely, analýzy nákladové efektivity a hodnocení dopadu na rozpočet, zatímco třeba společnost PharMAHTA disponuje znalostmi v oblasti českého úhradového prostředí, přípravy podkladů pro SÚKL a komunikace se zdravotními pojišťovnami.  

Spojení obou přístupů umožňuje propojit robustní ekonomickou argumentaci s efektivní implementací úhradové strategie v české klinické praxi. 

Farmaceutická společnost by měla na jednání s plátci (zdravotními pojišťovnami) mít k dispozici: 

  1. epidemiologický model populace RA, 
  2. odhad penetrace trhu, 
  3. model minimalizace nákladů (cost-minimization) nebo model dopadu na rozpočet 
  4. analýzu scénářů (konzervativní, realistický, optimistický) — tento bod je již v přirozené češtině, lze ponechat beze změny 
  5. návrh schématu sdílení rizika (risk-sharing) 
  6. plán sledování výsledků v klinické praxi 

Revize skupiny inhibitorů Janusových kináz provedená SÚKL potvrzuje trend, který lze v posledních letech pozorovat napříč celou skupinou biologických a cílených syntetických léčiv v revmatologii: postupné sjednocování úhradových podmínek při současném zachování diferencovaných úrovní úhrady v rámci terapeutické skupiny. Tato skutečnost bude mít zásadní dopad na přípravu úhradové strategie nově vstupujícího přípravku. 

Vstup na trh již nelze plánovat izolovaně na základě klinických dat a předpokládané ceny-musí být od počátku provázán s aktuálním úhradovým rámcem stanoveným SÚKL pro danou terapeutickou skupinu. To znamená, že držitel rozhodnutí o registraci (MAH) musí předem analyzovat, do jaké úhradové úrovně bude nový přípravek zařazen, jaký prostor pro cenovou diferenciaci úhradový systém v rámci skupiny připouští, a jak se toto zařazení promítne do konkurenceschopnosti vůči již hrazeným alternativám. 

Z toho vyplývá, že úspěšná úhradová strategie musí kombinovat: 

  1. detailní analýzu referenční skupiny a jejího úhradového nastavení – identifikaci, do které úrovně úhrady bude přípravek pravděpodobně zařazen a jaké jsou limity cenové flexibility v jejím rámci, 
  2. provázání cenové a úhradové strategie s klinickým pozicováním přípravku – zejména pokud přípravek přináší diferencovaný klinický přínos, který by mohl odůvodnit odlišné úhradové zacházení, 
  3. včasnou komunikaci se SÚKL a zdravotními pojišťovnami ještě ve fázi přípravy podkladů, aby byla minimalizována rizika spojená s nejistotou ohledně budoucího úhradového zařazení, 
  4. flexibilitu strategie s ohledem na možnost budoucích revizí úhradových podmínek v rámci skupiny, ke kterým může SÚKL přistoupit i po vstupu přípravku na trh. 

Sjednocování podmínek úhrady u inhibitorů JAK tak představuje jak výzvu, tak příležitost: výzvu v podobě omezenějšího prostoru pro individuální cenové vyjednávání, ale zároveň příležitost v podobě předvídatelnějšího a transparentnějšího rámce, který umožňuje kvalitněji připravenou úhradovou strategii postavit na reálných datech o úhradovém prostředí, nikoli pouze na odhadech. 

Příště se společně podíváme na to, jak by měl náš manažer postupovat při přípravě marketingové strategie.

Podobné příspěvky