Jak mohou farmaceutické firmy využít Data o hrazené zdravotní péči k lepšímu rozhodování III

V předcházejících dílech jsme si ukázali, jak by měl přemýšlet a postupovat manažer při plánování vstupu nového přípravku (originální inhibitor Janusovy kinázy (JAK) určený k léčbě revmatoidní artritidy) na český trh. Jak s pomocí Dat o hrazené zdravotní péči může definovat odpovídající trh, najít vhodnou skupinu pacientů a provést její segmentaci. 

6. Pacientský model

Manažer při přípravě prognózy bude vycházet z reálných dat a bude se soustředit pouze na pacienty, u kterých v daném časovém úseku proběhla změna léčby – ať už přecházeli z konvenční terapie, měnili dosavadní biologickou léčbu nebo stávající JAK inhibitor. Nejde tedy o odhad podílu na celé populaci pacientů s daným onemocněním, ale o mnohem konkrétnější číslo: kolik lidí se v léčbě reálně „pohne“ a bude mít racionální důvod novou léčbu využít. 

Možný model ročního pohybu pacientů mezi terapiemi

Zdroj pacientů	Počet pacientů ročně
Nový přechod z konvenční léčby	1 600
Změna z biologické léčby	1 800
Změna z jiného inhibitoru Janusovy kinázy	300
Celkový dostupný pohyb pacientů mezi terapiemi	3 700

Výsledná čísla tak sice budou nižší, než kdyby manažer pracoval s celkovou prevalencí, ale zato budou mnohem blíž realitě. A protože se veškerý tento pohyb pacientů odehrává v centrech biologické léčby, dá se prognóza následně opřít o Data o hrazené zdravotní péči na úrovni IČZ/IČP – tedy o to, co se v centrech doopravdy děje. 

Plán nárůstu počtu pacientů v prvních třech letech po uvedení na trh

Rok 1 

Cíl: získat 8 až 12 % dostupného ročního pohybu mezi terapiemi. 

• 3 700 × 10 % = 370 pacientů 

Rok 2 

Cíl: získat 15 až 20 % dostupného ročního pohybu mezi terapiemi. 

• 3 700 × 18 % = 666 nových pacientů ve druhém roce 

Při započtení pacientů pokračujících z prvního roku může být celkový počet léčených pacientů ve druhém roce například: 

• 300 pokračujících pacientů z roku 1, 
• 666 nově získaných pacientů, 
• celkem asi 966 pacientů. 

Rok 3 

Cíl: získat 22 až 28 % dostupného ročního pohybu mezi terapiemi. 

• 3 700 × 25 % = 925 nových pacientů ve třetím roce 

Při setrvání části pacientů z předchozích let může mít přípravek ve třetím roce například: 

• 700 pacientů pokračujících z předchozích let(rok 1 a 2), 
• 925 nových pacientů, 
• celkem asi 1 625 léčených pacientů. 

7. Finanční model 

Předpokládejme modelový roční náklad na pacienta 200 000 Kč až 240 000 Kč. Skutečná cena bude záviset na maximální ceně přípravku, výši úhrady, dohodách se zdravotními pojišťovnami a obchodních dohodách s jednotlivými centry. 

Model při průměrných 220 000 Kč na pacienta ročně 

Rok	Průměrný počet léčených pacientů	Modelový obrat
Rok 1	370	81,4 mil. Kč
Rok 2	966	212,5 mil. Kč
Rok 3	1 625	357,5 mil. Kč

Na rozdíl od plánů založených na historických prodejích tento model staví na doložitelném pohybu pacientů mezi terapiemi, což z něj dělá velmi spolehlivý podklad pro tříletou prognózu. 

8. Centra biologické léčby 

Data o hrazené zdravotní péči ukazují, kde vzniká největší část změn (pacientských přechodů). V ČR se biologická (i JAK inhibitorová) léčba předepisuje a hradí výhradně přes centra biologické léčby. A z toho důvodu bude manažer sledovat veškerý pohyb pacientů mezi terapiemi právě v centrech. 

Ze zjištěných dat může manažer odvodit několik věcí: 

• Data o hrazené zdravotní péči v tomto segmentu jsou vlastně data z center-protože jiná pracoviště biologika/JAK inhibitory předepisovat nesmí, může manažer z fakturačních a úhradových dat rekonstruovat, kolik pacientů v daném centru nastupuje na novou terapii, mění dosavadní biologickou léčbu nebo přechází mezi jednotlivými JAK inhibitory. 
• Lze identifikovat centra s největším pohybem pacientů mezi terapiemi-typicky velká komplexní centra s vysokým počtem pacientů a širokým portfoliem předepisovaných léčiv. A stejně dobře lze najít i centra s menším pohybem pacientů. 
• Přesné zacílení obchodních a marketingových aktivit-pokud manažer ví, že např. 60 % z těch 1 800 přechodů v rámci biologické léčby vzniká v 10 centrech, dává smysl soustředit v nich maximum aktivity prodejního týmu. 
• Zpřesnění segmentace pacientů podle důvodu přechodu-centra často evidují i důvod přechodu (neúčinnost, nežádoucí účinek, komorbidity), což jde z Dat o uhrazené zdravotní péči částečně odvodit podle typu následné preskripce. 

Centra biologické léčby jsou tedy pomyslnou „bránou“, kterou musí projít každý pacient s RA. A díky tomu jsou Data o hrazené zdravotní péči na úrovni IČZ/IČP spolehlivým zdrojem pro upřesnění reálného pohybu mezi terapiemi u vybrané skupiny pacientů. 

Příště si řekneme něco k segmentaci center biologické léčby, marketingové strategii a plánu aktivit na první rok po uvedení přípravku na trh.