Změny WTP v Británii spojené s MFN: co mohou znamenat pro Česko?

Při práci v market access se běžně ptáme, za jakou cenu je přínos nového léčiva pro systém ještě přijatelný. Sledujeme nákladovou efektivitu, dopad na rozpočet plátců a požadavky plátců k uzavření smluv. Vývoj ve Spojeném království ale ukazuje, že stále více musíme sledovat také dění za hranicemi. Původní britská hranice ochoty platit (WTP) patřila v mezinárodním srovnání spíše k nižším. Britská vláda rozhodla o jejím zvýšení a NICE od dubna 2026 používá rozmezí 25–35 tis. £/QALY. Změna přitom není jen izolovanou metodickou úpravou – úzce souvisí s konkurenceschopností britského trhu.

V dohodě mezi Spojeným královstvím a USA se britská vláda zavázala zvýšit ceny za nově uváděné léky o 25 % a součástí stejného balíku je právě vyšší WTP, která má umožnit vyšší ceny při zachování široké dostupnosti nových léčiv pro pacienty. Cílem je mimo jiné omezit motivaci výrobců odkládat uvádění nových léčiv na britský trh. Nejde přitom už jen o teoretickou debatu. V dubnu 2026 americká administrativa oznámila již 17. MFN dohodu s velkým farmaceutickým výrobcem.

Právě zde se ukazuje relevance této debaty i pro Česko. SÚKL v běžné rozhodovací praxi pracuje s hodnotou WTP 1,2 mil. Kč/QALY, kterou odvozuje z analýzy dříve akceptovaných správních řízení. U nás jsme se mohli dosud soustředit na to, jaká cena je nákladově efektivní, a zároveň přijatelná pro plátce i držitele. V prostředí MFN k ní ale přibývá další otázka: jaká cena v Česku je ještě relevantní, aniž by v rámci mezinárodních referenčních mechanismů vytvořila nežádoucí důsledky pro cenu v USA nebo v dalších zemích? Pokud bude minimální cena přijatelná z pohledu globální cenové strategie vyšší než cena, kterou je schopen a ochoten akceptovat český systém, vzniká konflikt, který samotné HTA, nebo dohoda s plátci nevyřeší.

Pro trh velikosti Česka, to může mít reálný dopad. Pokud bude cena v Česku představovat riziko pro mezinárodní cenovou strategii, může se, v krajním případě, snížit ochota držitele nový přípravek na český trh vůbec uvést. A netýká se to jen přípravků, u nichž rozhoduje splnění WTP. Obdobný tlak může vznikat také u VILP a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, kde je český rozhodovací rámec z pohledu nákladové efektivity flexibilnější.

Britský příklad nemusí být argumentem pro arbitrární zvýšení české hranice ochoty platit. Je ale dobrým důvodem znovu se ptát, zda český systém hodnocení léčiv odpovídá prostředí, ve kterém nelze lokální ceny oddělit od globální strategie.

Robert Chlád a Aneta Schimmerová, PharMAHTA s.r.o.