Úhrada digitálních zdravotních technologií v Česku dostane jasná pravidla
V Česku se začíná rýsovat systematický mechanismus pro vstup digitálních zdravotních technologií do systému veřejného zdravotního pojištění. VZP připravuje cestu řízeného vstupu inovací do systému úhrad, jehož pilotní provoz byl zahájen 1. července 2026.
Mechanismus je v první fázi zaměřen zejména na inovace v oblasti řízení chronických onemocnění, diagnostiky a podpory prevence. Proces počítá s multikriteriálním hodnocením technologie z hlediska bezpečnosti, ochrany dat, přínosu, kvality a dalších parametrů, na kterém se bude vedle VZP podílet také odborný hodnoticí panel.
U vybraných technologií počítá mechanismus s možností stanovit prozatímní úhradu na 12 až 24 měsíců, během níž budou v reálné klinické praxi sledovány předem definované ukazatele. Na základě výsledků může následovat trvalé zařazení do systému úhrad, případně ukončení úhrady.
VZP aktuálně dokončuje organizační nastavení celého procesu a ustanovení odborného hodnoticího panelu. Na září 2026 avizuje spuštění veřejného portálu Inovace VZP, jehož součástí má být také metodika pro předkládání návrhů.
První zkušenost s úhradou digitální technologie již existuje. Ještě před zavedením nového mechanismu se do systému úhrad dostala digitální kognitivně-behaviorální terapie MINDWELL. Podle VZP jde o první a zatím jediný případ digitální zdravotní technologie, která prošla standardním procesem hodnocení a zařazení do systému úhrad. MINDWELL však neprošel nově připravovaným mechanismem řízeného vstupu inovací. Byl posuzován v rámci stávajícího procesu zařazování zdravotnických prostředků do Úhradového katalogu VZP v návaznosti na vznik nového zdravotního výkonu, který byl od 1. ledna 2026 zařazen do Seznamu zdravotních výkonů.
Do budoucna se ale nabízí podstatně širší prostor. Vedle terapeutických mHealth aplikací mohou být pro systém zajímavé také digitální technologie určené k dlouhodobému monitoringu pacientů. Ty mohou průběžně, v některých případech pasivně a bez nutnosti aktivního zadávání údajů pacientem, sledovat a vyhodnocovat například jeho funkční stav, mobilitu, řeč, symptomy nebo toxicitu léčby. Místo několika bodových kontrol za rok tak může vznikat longitudinální obraz vývoje zdravotního stavu pacienta, který zachycuje trend a variabilitu v čase. V některých indikacích tak mohou přinést informace o vývoji zdravotního stavu, které při jednorázovém klinickém hodnocení nemusí být patrné.
Pro všechny stakeholdery v procesech HTA a market access budou taková data zvlášť zajímavá tehdy, pokud získaná data budou vstupovat do klinického hodnocení, sledování výsledků léčby v reálné praxi, re-evaluací účinnosti léčby, nebo například pokračovacích kritérií pacientovi terapie. Pro pacienta mohou znamenat méně zatěžující sledování a současně přinášet informace o výsledcích, které jsou pro něj skutečně relevantní. Při vhodném nastavení mohou omezit část rutinního sběru dat a podpořit cílenější využití kapacit zdravotníků. Pro plátce pak mohou představovat další zdroj informací o skutečném efektu hrazené léčby a při prokázaném snížení komplikací, hospitalizací či jiné spotřeby zdravotních služeb také podklad pro hodnocení jejího ekonomického přínosu.
Další vývoj kolem portálu Inovace VZP a připravované metodiky budeme dále sledovat. Právě její zveřejnění ukáže, jaké podklady budou předkladatelé v praxi potřebovat, jakým způsobem bude VZP pracovat s evidencí získanou i během případné dočasné úhrady a nakolik budou tyto požadavky ve shodě s metodickými a legislativními výstupy projektu Národního plánu obnovy – Podpora projektů pro inovační technologie ve zdravotnictví – telemedicína a mHealth. Tyto materiály lze již dnes využít jako podpůrný rámec při přípravě evidence pro vstup obdobných technologických inovací. V dalším vydání Market Access Zpravodaje se na jejich strukturu, specifické požadavky i praktický význam podíváme podrobněji.
Robert Chlád a Aneta Schimmerová, PharMAHTA s.r.o.
